Pít víno je jako poslouchat hudbu - najdeme hlasité a jemné tóny, spoustu informací, které lze vstřebat, a každý má jedinečný vkus, takže pojmy „dobré“ a „špatné“ jsou zcela subjektivní. Jakmile poznáte své chutě a preference, můžete tyto znalosti využít k hledání dalších vín, která vám budou chutnat. A stejně jako u většiny ostatních věcí, jediný způsob, jak se zdokonalit v ochutnávání vín, je cvičit. Cílem je vyvinout vlastní „vinařskou slovní zásobu“ a vytvořit vjemovou paměť, na které budou vaše chuťové pohárky stavět, abyste mohli srovnávat další vína. Buďte připraveni použít téměř všechny své smysly.
Oči
U vína už na první pohled dokážeme odhalit spoustu informací. Zda je čisté a jiskrné, nebo případně zakalené. V případě, že je víno bez jiskry, nebo zakalené, může nám leccos napovědět, že s vínem nemusí být všechno v pořádku. Jako všude najdeme výjimky, a to u vín přírodních, nefiltrovaných, kde kalné víno může být záměrem vinaře.
Můžeme také odhadnout stáří vína, mladá bílá vína budou mít spíše světlé odstíny žluté, nebo zelenkavé a v průběhu stárnutí se barvu bude vyvíjet do tmavších odstínů. Na barvu je vždy lépe se dívat při neutrálním podkladu, který nebude ovlivňovat barevné spektrum ve skleničce. U opravdu starých a vzácných vín se může barva vyvinout do zlatavé až jantarové barvy. V případě, že už je víno nahnědlé, je už pravděpodobně za vrcholem a vy budete muset otevřít jinou láhev. U červených vín, je to spíše naopak, vína jsou jako mladá více barevná a postupem času přecházejí spíše do méně sytých odstínů.
Nos
Máme širokou škálu odrůd od méně aromatických (Rulandské bílé, Neuburské, Sylvánské zelené) až po ty nejvoňavější (Muškát moravský, Tramín, Pálava) A právě náš čich Vám pomůže odhalit, do které skupiny dané víno spadá.
Pokud chcete rozpoznat co nejvíce vůní ve vině, doporučuji ovonět nejméně dvakrát. Poprvé bez zakroužení sklenicí, kde se Vám otevřou ty nejvýraznější aromata a poté vínem zakroužit a přivonět ke kraji skleničky. Díky tomu se víno dostane na okraj sklenice, který je teplejší a aroma se začne více odpařovat a vy ucítíte i ty nejjemnější nuance.
Můžete také pozorovat, jak je víno husté a rychle stéká z okrajů sklenice. Pokud víno stéká pomaleji, jedná se o víno extraktivní a také většinou vyšším alkoholem.
Chuť
Dostáváme se k nejpříjemnější části degustace, a to k ochutnávání. Víno je potřeba pořádně poválet po patře, po všech částech jazyka. Na jazyku totiž najdete důležité senzory, které vám o víně mnoho prozradí. Na špičce najdete receptor sladkosti, po bocích budete vnímat kyselinu a slanost (spoustu vín umí být velmi minerálních, až opravdu slaných) A na kořenu jazyka budete vnímat hořkost. U některých odrůd je jemná hořčinka projevující se tóny grepové kůry přímo žádoucí (Tramín, Pálava) V momentě, kdy je však hořčina příliš výrazná, svědčí to spíše o vyzrálosti hroznů, nebo o tom, že vinař, vylisoval hrozny více než je zdrávo a rozmačkal i pecičky, které obsahují hořké látky.
